Školkáček

Sportem posedlá (») | 16. 9. | přečteno: 5× | komentáře: 0
img-1279.jpgV září 2015 jsem Mikeše do školky dát odmítla s tím, že je ještě malinkej ( 3 roky) a že se bojím dát ho cizím ženskejm na hlídání. Do letošního roku už jsem trochu vyzrála a na školku už "jsem" byla připravená :-) A Miki podle všeho taky. Všichni se ho poslední měsíc vyptávali:" co školka? Těšíš se"? A Mikešek odpovídal:" jo, budu mít nový kamarády, budu si hrát s hračkama"... Myslím, že se opravdu těšil, jenže dotazy okolí asi způsobily, že si Mik uvědomil důležitost situace a velkou životní změnu, která ho čeká a dopadlo to tak, jak to dopadlo... číst dál

NOVÉ

Sportem posedlá (») | 2. 9. | přečteno: 13× | komentáře: 0
img-1153.jpgUž jsem skoro zapomněla přihlašovací údaje. Mám pocit, že jsem si s vámi nepsala půl roku. Možná proto, že se toho poslední dobou děje strašně moc. Především můj malej Mikulášek nastoupil ode dneška do školky. Mám z toho zvláštní pocit. Ne, že bych byla smutná, ale zvláštní pocit mě ovládá od rána. Pořád myslím na to, jesti je Miki ve školce šťastnej, jestli si to užívá. Jestli se mu tam líbí ( a neberte to jako frázi). Jestli si nepřipadá, jako na vojně.. Mezi novýma autoritama, mezi spoustou dalších dětí. Musí to být pro něj obrovská životní " lekce". Vlastně ano, jsem z toho smutná. Když sjem se ráno loučili, dal pusu mě i Zorice a téměř okamžitě ho paní učitelka vzala za ruku a šla mu školku ukazovat. Ano, chápu, že nechtěla naše loučení prodlužovat, aby se nezvrtlo v srdcervoucí slzičky na obou stranách. Rozum mi říká, že udělala dobře. Ale srdíčku to bylo líto. A když jsem pro něj po obědě přišla, tak ho paní učitelka přivedla a on plakal. Prý nechtěl obědvat. Po polévce už nechtěl " druhý". Vím o školce, že děti nenutí dojídat, nebo jíst, když nechtějí. Ale ten pláč :-( Možná byl rád, že mě vidí, možná mu v tu chvíli přišlo líto, že jsem ho skoro na pět hodin dala nějakým učitelkám, aby ho naučili, jak se chovat v kolektivu. Možná si myslel, že se na něj paní učitelky zlobí, že nechtěl jíst, jako se občas zlobím já. Asi bude chvilku trvat, než si zvyknu, zvykneme. Kéž by nám to oběma Mikešek ulehčil tím, že mi bude o bytí ve školce vyprávět s nadšením a nebude chtít po obědě odcházet :-) číst dál

Change

Sportem posedlá (») | 12. 8. | přečteno: 13× | komentáře: 0
img-0876.jpgZase mám pocit, že jsem vám nic nepsala strašně dlouho. Ale ono to není až tak pravda. Tenhle pocit mám asi proto, že se věci a události stráááášně tááááhnou. Hlavně tedy dění na našem baráčku. Vlastně strašně nerada používám to slovo " baráček". Je to totiž zdrobnělina slova "barák" a tohle slovo nesnáším. Nevím proč. Vždycky jsem používala slovo "dům" , ale teď se tohle nějak zažilo a i když jsem ho začala používat s okolím, stejně mi nejde moc přes jazyk. Těším se, až se přestěhujeme a budu moct říkat "doma" :-) A kdy se přestěhujeme? Balíme do krabic a pytlů s tím, že první vlna stěhování proběhne tento víkend, tedy zítra a pozítří a druhá, poslední vlna příští víkend...s tím, že budeme žít 10 dní bez kuchyně, kterou nám mají přivézt namontovat až později. Když byste se "k nám" přišli podívat ( do "domečku") , možná byste si řekli:" jsou blázni? SEM se už chtějí stěhovat"? Protože je všude prach, poházené nářadí, odpadky od obalů, špinavé obklady a dlažba, nepřidělaný sprcháč, není položená plovoučka na chodbě.... ale to jsou takové detaily. Všechno bude. Já pevně věřím tomu, že příští týden o víkendu už bude všechno hotové a my budeme jezdit autem sem tam a nakládat a vykládat krabice s knížkama, fotkama, nádobím a pytle s oblečením, ručníky, hračkami... Dneska jsem byli nakupovat Mikeškovi nábytek do pokojíčku - postel, skříň, skříňku, psací stůl. Koupili jsme si i nalepovací hodiny, ty se budou vyjímat :-) Už se strašně těším, až budu moct nalepit na zeď samolepky, které jsem objednala pod vánoční stromeček ( 2015) . To už budou jedny z posledních prací :-) číst dál

Transformers

Sportem posedlá (») | 31. 7. | přečteno: 17× | komentáře: 0
img-0564.jpg"Jak to jde doma, všechno OK "? číst dál

RoC

Sportem posedlá (») | 17. 7. | přečteno: 14× | komentáře: 0
img-0391.jpgPřátelé, chystám si vylít srdíčko, takže kdo nememáte náladu, vpravém horním roku je bílý čtvereček v červeném poli :-) číst dál

červencový

Sportem posedlá (») | 1. 7. | přečteno: 21× | komentáře: 0
img-0184.jpgZdravím vás moje milé a moji milí :-) I když už kalendářní léto před několika dny propuklo, stejně závěr června pro mě není létem, ale teplým jarem. Až dneska, když jsem psala datum 1.7. jsem si v hlavě přepla roční období a už je tady léto.Voda, plavky, dovolená, opalovačka... Ty plavky a opalovačka mě teda děsej a s touhle podobou léta mi bude ještě nějakou dobu trvat, než se smířím. Asi do první návštěvy koupaliště. Ale klidně bych se ho vzdala, protože na ukazování v plavkách se nějak necítím. Je teda pravda, že jsem nikdy nebyla za žádnou exhibicionistku, ale až s příchodem dětí jsem si víc začala všímat pevných postav dívek a žen, které ještě neměly to štěstí porodit svoji ratolest. Nehledě na to, že se cítím hodně nejistě pod přísným okem mužů. Co si budeme povídat, chlapi se rádi podívají a ZAPLAŤ PÁNBŮH, že jim nevidím do hlav :-D číst dál

Gladiatorka Sisi

Sportem posedlá (») | 20. 6. | přečteno: 46× | komentáře: 0
img-0234.jpgANO!!! Kotník se víceméně vyléčil a tak jsem si v sobotu večer začala chystat baťůžek na nedělní závod. Přemýšlela jsem, co " fešného" si oblíknout, neb jsem, počítala s tím, že budu " trochu od blátíčka" a tak sjem vybrala " black SIsi". Přeci jenom, je jinej flek na černým tílku a jinej na lososovým :-D číst dál

ou ...

Sportem posedlá (») | 3. 6. | přečteno: 15× | komentáře: 0
img-0002.jpgNo, jestli si Gladiátora vyzkouším, toť otázka, neboť...a to si poslechněte... číst dál

Pěkné období :-)

Sportem posedlá (») | 18. 5. | přečteno: 21× | komentáře: 0
img-9812.jpgPřátelé!!! Co říkáte letošnímu jaru? Jako dobrý, ale poslední dobou je počasí jak na houpačce... Houpy hou, houpe s námi a my nevíme, jestli má cenu vyrazit ven. Nebo jestli vyrazit ven a předpokládat, že zmokneme... ne jednou za jednu procházku. Jako my s dětmi minulý týden :-) Ale jinak je fajn :-) číst dál

Run Tour HáKá Fear City

Sportem posedlá (») | 30. 4. | přečteno: 20× | komentáře: 0
img-9561.jpgPřátelé, tak jsem tu s novým článkem, dnes na sportovní téma. Nejsem si úplně jistá, jestli jsem se v minulých článcích zmiňovala, ale přihlásila jsem se před časem na 10km běžecký závod, na Hradeckou Run Touru. RunTouru jsem už jednou absolvovala a to před dvěma lety v Liberci, kde to byl záhul jak prase, neboť jsem poznala " běhací kopce", jaké jsem dřív nikde nepotkala a pro mě, jako pro městského běžce to byl dotek dna. I přesto jsem Libereckou RT zvládla za 1:01 hod. Vůbec se veškeré moje běžecké závody odehrávaly na podzim ... teda v srpnu - září. A tentokrát jsem si závod vyzkoušela 7měsíců po porodu a na jaře, takže jsem měla před startem pěkně nahnáno. Ale od začátku. číst dál

Nebaví

Sportem posedlá (») | 22. 4. | přečteno: 35× | komentáře: 0
img-8623.jpgVzpomínám, jak jsem dřív víc psala a svěřovala se. Jako by to bylo sto let. Co se nám narodila Zorinka, tak moje vyprávění dost prořídlo. Je to proto, že mi čas s dětmi STRAŠNĚ moc letí. Ráno snídáme a umýváme nádobí po snídani, než jdeme ven a najednou už zase chystám večeři. Děti se vykoupou a jdou spát. Je to neuvěřitelnej kolotoč. A během tohohle kolotoče, kdy mi dny protíkají mezi prsty se snažím užívat si čas s Mikim a Zorinkou plnýma douškama. Takže se rozplývám nad Mikuláškovým zájmem o ploštice, lezoucíma po  stromech, v trávě a chodníku, kdy na mě křičí:" mamí pozor", abych je nepřejela kočárkem. Rozněžním se nad Zorčinou radostí z prkotin, jako to, když ráno brouká v postýlce, já se nad ní nakloním a ona se začne usmívat od ucha k uchu a začne rozhazovat šťastně ručičkama kolem sebe a kopat nožkama.Usmívá se, řehtá se a je jí úplně jedno, že je pokakaná. Prostě vidí mámu ! Dětský svět je ten nejkouzelnější svět v celým vesmíru. Se dvěma dětma utíká život rychleji. Večer, když děti usnou, většinou se snažím celý den si zrekapitulovat. Zavzpomínat, co jsme během dne zažili, co mě překvapilo, pobavilo, potěšilo, naštvalo, zamrzelo... pak si třeba řeknu:" jé a tohle bych " jim" mohla napsat na blog. Jenže, buď se k PC prostě nedostanu a třeba druhý den už nejsou pocity z udlosti tak silný, jako předchozí den a tak článek nenapíšu, nebo si prostě řeknu, že by vás to nezajimalo a tak žádné odstavce nevzniknou. A proto píšu tak málo :-) číst dál

aprílový

Sportem posedlá (») | 12. 4. | přečteno: 40× | komentáře: 0
img-8931.jpgTo teda uteklo dní od posledního článku. Slibovla jsem, že zase za týden napíšu - a že napíšu určitě dobré zprávy o tom, jak se mladému páru náš byteček líbil natolik, že se ozvali s prosbou o koupi. JENŽE přesně tohle se nekonalo. Ozvali se AŽ DNES ! Po víc jak měsíci. A to už tu mezitím byli zástupci dvou realitek,      k čemuž jsme se s neúprosně letícím časem snížili přistoupit. A co že nám dneska po maliu mladý pár sděloval? Že vlastně ani 3+1 nehledají. No co byste jim...? Včera večer jsme s Lukem řešili, že je nám to moc líto a že jsme z toho i trochu ve stresu, že náš byt nechce nikdo koupit. Já mu na to na polštáři popvídám:" ale neboj, já mám v životě obrovský štěstí a všechno mi vychází. Takže vyjde i tenhle včasný prodej. Prodáme a přestěhujeme se do nového". A usnuli jsme. A dneska? Dnes v 19:40 hod. u nás u dveří zvonil soused z vedlejšího vchodu bytovky, že by náš byt rád koupil, že má v plánu byt pronajímat a že má z většiny vlastní finance a zbytek, že si vypůjčí třeba od rodičů. Mluvili s Lukem mezi dveřmi asi půl hodiny. Prý se staví zítra, nebo pozítří, až sežene peníze. Mluvil prý i o tom, že má známého odhace, který by nám byt odhadl tak, jako bychom potřebovali a že do toho nechce tahat realitku a platit jim zbytečně kupu peněz. No mně klesla čelist. Cože? Opravdu se to děje? Opravdu prodáme byt? Nechce se mi tomu věřit. No ALE ...abych zase něco nezakřikla, že? Takže tfuj tfuj a snad to dopadne. číst dál

pohotovost

Sportem posedlá (») | 25. 3. | přečteno: 51× | komentáře: 0
k7.jpgHezký večer, je 20:45 hod. a v našem bytě je OPĚT bordel.  Tak jak jsem psala v posledním článku,že strávím úklidem bytu 5 hodin tak to jsem nestrávila, řekla bych spíš tak ... 20minut. Poučila jsem se z minula a všechno, co by nové zájemce o naše bydlení nemuselo zajímat, jsem schovala do skříněk a po půl hodině, poté, co odešli, je zase vyndala :-D A jak návštěva dopadla? V mých očích optimisticky. Zájemci byl mladý pár, asi v našem věku, sportovci - tedy minimálně On, který pořádá běžecké závody. A Ona měla postavičku štíhlou, takže jestli jí neobdařila příroda, tak určitě taky běhá :-)  Myslím, že se jim náš byt líbil. Usmívali se, vyptávali se, naše odpovědi hodnotili kladně... mají týden na to, aby nám dali vědět, takže na nás drazí myslete. Dokonce říkali, že jim na konci srpna končí pronájem v bytě, takže by jim i časově plus mínus vyhovoval přesun " k nám" :-) A co víc? Dokonce mají v plánu si svoje nové bydlení financovat " ze svých zdrojů" , tudíž neřešit žádnou hypotéku, tudíž žádné velké  zdržovačky s bankama. Že by to opravdu vyšlo? No, tak se to třeba dozvíte v příštím článku ;-) A to si všichni připijem na " spláchnutej" úkol ;-) číst dál

"volno"?

Sportem posedlá (») | 21. 3. | přečteno: 29× | komentáře: 0
img-9097.jpgDlouho jsem nic nepsala, lidi já jsem v jednom kole. Minulý týden mi psala kolegyně z práce smsku, že už jsem se jí dlouho neozvala, jak se máme a že by nás ráda viděla. Na Evku myslím docela často, je taky na MD, ale už tak často se mi nepodaří, abych měla ve chvíli, kdy na ni myslím volné ruce a mohla jí napsat. Ale její smska mě už konečně "postavila na nohy" a tentýž večer jsem sedla k PC a napsala jí maila o tom, jak se máme. A když jsem ten mail dopsala, řekla jsem si, že toho mám někdy opravdu plný kecky. číst dál

200 stran

k1.jpgVčera jsem dočítala knížku "Manželky". Vypráví o čtyřech ženách. Když jsem knížku číst začala, říkala jsem:" tak tohle nesmí číst žena svobodná a bezdětná", nebo se nikdy nevdá a děti mít nebude. Mazec. V každé z postav jsem si našla něco, co ke mně, nebo k nám do domácnosti TAK sedělo, až mi z toho běhal mráz po těle. pak jsem si řekla:" no jo, je to všude stejný, není to jen tady u nás". No nic. A jak jsem si tak včera dopoledne knížku otevřela, po tom, co se Zorka nahamala a Mik se díval na pohádku, tak jsem četla o tom, jak hlavní hrdinka Iva ( která mi byla mimochodem hodně sympatická, neb jsem u ní našla i spoustu podobných vlastností, jako mám já) pookřála, když se jí ozvaly z nakladatelství s tím, že jí vydají její sbírku básní. Stejně jako ona, i já tak trochu píšu :-) A tak jsem sbalila Mika, Zorku nechala doma spinkat v postýlce ( hlídal Luk, který pracoval z domu) a s fleškou a nahraným PDF souborem jsem si to mašírovala do tiskařské firmy, kde jsem poprosila o vytisknutí mých tříletých myšlenek. Za 3 hodiny bylo vytištěno v kroužkové vazbě. Dvěstě stran čtení, mých pocitů, veselých, smutných i rozzlobených příběhů, které jsem sepisovala na předchozím blogu tři roky. Co teď s tím? Po vzoru Ivy obcházet nakaldatelství, aby mi vydali knížku? Kdo by to četl... Ale moje děti by to možná číst mohly. A tak je tahle " kroužková brožura" uložená doma v moji miniknihoivničce. A možná... jednou ...až budu slavná .... to  teprve vydám :-D číst dál